Projektový partner Odbor pro mezinárodní vztahy Kraje Vysočina organizoval jednodenní historický workshop, kterého se zúčastnilo deset pedagogů a pedagožek        z různých středních škol v Jihlavě (především učitelé a učitelky dějepisu a němčiny). Program byl rozdělen na dvě části, v první byly představeny dvě prezentace historiků a ve druhé následovala návštěva Krajského archivu v Jihlavě, kde účastníci diskutovali k předneseným tématům.

V první části nejprve prezentovala ředitelka Krajského archivu Jihlava (jednoho z podporujících partnerů projektu KID CZ-A) paní Dr. Renata Pisková historii německého, resp. německy mluvícího obyvatelstva Jihlavy. Velmi důrazně přitom vylíčila, že události okolo vyhnání této skupiny obyvatelstva v letech 1945/46 se nesmí posuzovat izolovaně, ale musí být vyloženy také v souvislosti s vyvýjejícím se nacionalismem 19. století. Ve svém výkladu se odvolávala také na výstavu „Nikdy zcela neodešli – Jihlavští Němci“, na které se jihlavský archiv významně podílel.

Mag. Philipp Lesiak z Ústavu Ludwiga Boltzmanna  pro výzkum následků válek – partnera projektu, navázal chronologicky na výklad své předchůdkyně a přednášel na téma „Oddělení sousedé. Československo a Rakousko v době studené války“. Pokusil se zapůsobit na přítomné pedagogy a pedagožky, aby názorně přiblížili svým žákům utlačovaný a nesvobodný život v totalitní diktatuře stejně jako životu nebezpečné zařízení „železnou oponu“ a aby jim objasnili, že teprve jejich velmi mladá generace má pro ně jako samozřejmost viděné svobody plně k dispozici. Strašné činy z let 1939 – 1946 a dlouholetá diktatura jsou v Evropě pomalu překonávány mírovým projektem EU.  Vzhledem k současným krizím musí být žákům neustále zbystřováno jejich povědomí.  

V druhé části workshopu otevřela paní Dr. Pisková její truhlici archivních pokladů. Udiveným pedagogům a pedagožkám představila cenné originální dokumenty ze středověku a raného novověku dokládající bohaté sociálně ekonomické působení německého obyvatelstva ve „stříbrném“ městě.   
Jako příklady dramatiky událostí 20. století bylo možné shlédnout naprosto protichůdné zprávy k událostem jako byla Mnichovská smlouva 1938 a nebo konečné rozbití Českoslovenka Třetí říší v březnu 1939 v německých a českých denících.